Učitel
Když pohlížím zpět na svou profesní dráhu, vždy mě nutí k pousmání. Je to další důkaz, v jak smyšleném světě žijeme. Ne, nemusíme se rozhodovat hned teď a tady, o to hůř ve věku třinácti let, kým budeme. To rozhodnutí přijde v pravý okamžik. Jen drtíme naše děti a pak zase naše děti ty své, že to tak musí být. Podívejte se na mou životní dráhu. Po absolvování lesnické školy v Hranicích jsem pracoval jak ve státních lesích, tak pro soukromou lesnickou firmu. Pak v roce 1998, ještě bez EU a programu Erasmus či podobného nesmyslu za zády jsem odjel jako Au-pair do Anglie. Mimoto, že jsem se stal nefalšovaným zahradníkem jsem absolvoval na Univerzitě Canterbury roční studium archeologie. To byl jen odrazový můstek. Následovaly práce jako pomocný archeolog v Opavě, pěstitel v Izraeli, studium na Sinclair College v Ohiu obor angličtina a biologie, dále práce jako lektor na lyceu angličtiny v Quitu, dobrovolník v organizaci Furare na ochranu deštných pralesů v Ekvádoru, učitel na ZŠ TGM v Opavě, irský farmář či auditor v hotelu v Irsku či manažer hotelu v Anglii. Duší jsem nejvíc učitelem, mentorem. Člověkem, jež rád ukazuje ostatním možné cestičky, po kterých se vydat ke svým cílům. Moje zkušenost je postavena na více než 15.000 hodinách skupinové, soukromé i firemní výuky. Aktivně se také podílím na akcích neziskové organizace. Více o tom v části Tropikárium. Pracuji jako lektor - mám obrovské štěstí, dělám práci, která mě baví. Skutečností je, že jsem si to zvolil. A ano, je v tom špetka zadostiučinění. Chtěl jsem dokázat, že životní zkušenosti jsou rovnocenné akademickému vzdělání. A mnohdy je předčí. Znalosti, výuka a zkušenosti z ocelářství, ochrany přírody, ekonomiky, hoteliérství a psychologie učení mi velmi napomáhají ve výuce. Usuďte sami, dalo by se tohle naplánovat?
